Flotila se opakovaně snažila vytvořit pokročilejší počítačovu inteligenci, která by byla schopna řídit hvězdné lodě. Admiralitě bylo jasné, že úroveň automatizace, kdy na každé lodi musí sloužit doslova stovky lidí v koncových funkcích, je tristní. Zprvu slibných výsledků dosáhl doktor Daystrom v 60. Letech 23. století s multitronickou jednotkou M5. Počítač se ale vymkl kontrole, převzal násilně loď Enterprise a nakonec se sebezničil po filosofickém rozhovoru s kapitánem Kirkem.
Jelikož M5 napáchal značné škody a způsobil mnoho ztrát na životech, flotila po další staletí neměla nejmenší zájem něco podobného zkusit znova. Situace se změnila po válce s Dominionem. Tajné službě, takzvané sekci 31, se sice podařilo nakazit měňavce smrtícím virem, byli si však vědomi, že to není metoda, která by obecně mohla sloužit jako ochrana Federace. Hvězdná flotila navíc ve válce utrpěla těžké ztráty. Sekce potřebovala lodě pod svým velením, lodě, které by pro ně dělali všechnu potřebnou a špinavou práci. A zatímco každý kapitán z masa a krve může být nevyzpytatelný, počítače jsou loajální jen svému lidskému pánovi - ať ten dělá co dělá. Tak si to aspoň inženýři ze sekce 31 naplánovali, když ve spolupráci s Hvězdnou flotilou rozjeli projekt LADA.
Umělá inteligence vznikala několik let za přispění těch nejlepších programátorů v centru holografického výzkumu na stanici Jupiter. Za její otce tak lze považovat například Reginalda Barclayho či legendárního Lewise Zimmermana. Šéfkou projektu byla doktorka Sophie Davant, která LADĚ vtiskla značnou část své osobnosti a hodnot.
Historie:
Flotila se opakovaně snažila vytvořit pokročilejší počítačovu inteligenci, která by byla schopna řídit hvězdné lodě. Admiralitě bylo jasné, že úroveň automatizace, kdy na každé lodi musí sloužit doslova stovky lidí v koncových funkcích, je tristní. Zprvu slibných výsledků dosáhl doktor Daystrom v 60. Letech 23. století s multitronickou jednotkou M5. Počítač se ale vymkl kontrole, převzal násilně loď Enterprise a nakonec se sebezničil po filosofickém rozhovoru s kapitánem Kirkem.
Jelikož M5 napáchal značné škody a způsobil mnoho ztrát na životech, flotila po další staletí neměla nejmenší zájem něco podobného zkusit znova. Situace se změnila po válce s Dominionem. Tajné službě, takzvané sekci 31, se sice podařilo nakazit měňavce smrtícím virem, byli si však vědomi, že to není metoda, která by obecně mohla sloužit jako ochrana Federace. Hvězdná flotila navíc ve válce utrpěla těžké ztráty. Sekce potřebovala lodě pod svým velením, lodě, které by pro ně dělali všechnu potřebnou a špinavou práci. A zatímco každý kapitán z masa a krve může být nevyzpytatelný, počítače jsou loajální jen svému lidskému pánovi - ať ten dělá co dělá. Tak si to aspoň inženýři ze sekce 31 naplánovali, když ve spolupráci s Hvězdnou flotilou rozjeli projekt LADA.
Umělá inteligence vznikala několik let za přispění těch nejlepších programátorů v centru holografického výzkumu na stanici Jupiter. Za její otce tak lze považovat například Reginalda Barclayho či legendárního Lewise Zimmermana. Šéfkou projektu byla doktorka Sophie Davant, která LADĚ vtiskla značnou část své osobnosti a hodnot.
Nikol Gottwaldová